Jméno: Adger
Příjmení: Thorne
Věk: 36
Povolání: Jarl Města Markath
Rasa: Nord
Schopnosti: Válečník tělem i duší. Dokáže jako zbraň použít cokoliv co mu přijde pod ruku, ale rozhodně se dokáže ubránit i holýma rukama (má velkou fyzickou sílu a je mrštný). Jeho nejoblíbenější zbraní je válečná sekera, ale nepohrdne ani obou-ručním mečem stejně jako dvěma lehkými meči. Zvládá poměrně dobře i střelbu lukem, nebo vrhání kopí při lovu. Málo kdo však ví, že ovládá i prastarou magii určenou jeho rodovou krví. Zvládá kombinovat divokou magii větru do tvrdého boje kdy se nepřátelské šiky stahují aby se dostali z jeho dosahů. Většinou však magii veřejně nepoužívá a když, tak jen na přenesení slov rozkazů k vojákům či zvětšení dostřelu zbraní. Ale díky větru zvládá i základy klamné magie, kdy ho nepřítel vidí nejasně jakoby ve vánici takže špatně odhadne pohyby a zemře.
Zbraň: Ve městě se pohybuje s dvěma lehkými meči a dlouhou dýkou. Ale lze ho spatřit i s hrozivou severskou válečnou sekerou či obou-ručním mečem.
Organizace: X
Bydliště: Markath, kdo by to řekl.
Povaha: Vyrovnaný muž, kterého není radno podcenit. Jedná navenek vždy přímo, ale pokud vám nedá své slovo, tak se mu nedá věřit a to možná především proto že dokáže být nebezpečně zákeřný a nemilosrdný.Má velice rád politiku, ženy i muže, dobré víno a svou věrnou gardu. Vlastně miluje opravdovou oddanost a na své podřízené je stejně tvrdý jako dobrý. Abych nezapomněl snaží se udržovat zdání že jeho město je takové neutrální, vždy se přiklání na stranu toho od toho kde víc získá a tím nemyslím jen zlato a reputaci, on myslí dopředu i na přežití.
Něco o postavě: Na dětství se moc nepamatuje, snad jen to že ho našli polozmrzlého na cestě ještě jako dítě nějací kupci a slitovali se nad ním. Od té doby s nimi cestoval a miloval nové kraje a místa kudy putovali. Čím více však rostl, tím více zjišťoval že kupčení není nic pro něho. Chtěl stále víc, chtěl něco dokázat a něčím být. Proto jednoho dne utekl a dal se svou vlastní cestou. Neznalý světa a nezkušený se probíjel životem jak se dalo, chvíli táhl se zloději pak s lapky a nakonec skončil u žoldáků. Zde si ho všiml jeden postarší muž, který v něm poznal své rodné severské kořeny a chlapce si oblíbil. Vlastně mu dal mnohem více, než tvrdý výcvik, naučil ho kázně a z chlapce udělal muže. Bohužel však při jedné potyčce byl vážně zraněn a později v horečce zemřel. V té době se dozvěděl že v jednom městě hledají nové muže do svých řad a rozhodl se to zkusit.
Mladého navenek upřímného snaživce si většina hned oblíbila, starší mu dávali dobré rady a některé z nich dokonce v tréninku porazil velmi brzy, čímž si získal jejich respekt. Při jedné takové příležitosti si ho všiml předchozí Jarl a povolal ho do své gardy, což se moc často nestávalo. Upřímně se snažil se zalíbit a být dobrým služebníkem a to se mu také dařilo, brzy se stal nejen díky lstivosti ale i své síle a chytrosti zástupcem velitele osobní gardy. Ale všechno štěstí začíná v neštěstí druhých. Válka v té době připlula i do našeho kraje a bez varování se nepřátelé prolomili přes hradby. Byla to strašlivá vřava, ve které byl Jarl těžce raněn a býval by zemřel, nebýt jeho osobní gardy která se kolem něho srazila do šiku a i přes velké ztráty proti přesile neustoupila a probojovala se se svým Velitelem do jedné z opevněných věží. Drželi se statečně a dlouho, ale i tak bylo nepřátel mnoho na jednoho muže tři až čtyři. Ve chvíli nejhorší mladý zástupce zjistil že zbyl jako jeden z mála velitelů sám, Jarch zemřel na následky zranění a vojáci se pomalu vzdávali veškeré naděje. Posedlý severskou zuřivostí a touhou po odplatě ze ztráty Jarcha, který mu byl tak trochu otcem se vřítil do řady nepřátel, kterou svou sekerou hravě rozrážel. Muži se chopili jeho příkladu a vzmohli se na poslední zuřivý odpor a v té chvíli přišli přespolní spojenci a nepřítel se stáhnul. Byli zachráněni, zničeni, polomrtví bez Jarla, ale zachráněni. Ve chvíli nejtěžší se k moci chtělo dostat víc lidí, ale garda se postavila jednoznačně za svého nového Velitele stejně jako vojáci. A tak bylo rozhodnuto. Po dlouhé roky svého života pak budoval město z popela znovu ke slávě a dokázal všem sousedům že jsou stále tady. Znovu v plné síle a připraveni.
